Milujisvujživot

  Ano už je sice po vánocích a zase za rok respektive přesněji za nějakých 365 dní.. Ale já byla s rodinou a nějak, jsem neměla čas a ani chuť vám to sem přidat dřív. Užívala jsem si ty chvíle kdy jsem aspoň na chvílí mohla vypnout a trošku, si odpočinout takže jsem se fakt válela a užívala si tu vánoční pohodu ve společnosti rodinného kruhu, pekli jsme cukroví, zdobili společně perníčky, dělali bramborový salát a koukali na pohádky. Smáli se a společně se bavili. A přišlo mi že tyhle vánoce byli jedni z mých nejlepších co jsme společně jako rodina zažili byli to takový klidnější,víc jsme se zasmáli a víc byli spolu a nic jsme nehrotili a všechno bylo, fakt takový pohodoví a já si odpočinula a uklidnila se a vypustila jsem se všechny ty kraviny v hlavě. A bylo mi skvěle. A myslím si že, o tomhle ty vánoce jsou vypustit a jenom si to užívat dokonce jsem si i poplakala protože mít radost z dárku je ta nejkrásnější věc a ještě když prostě dostanete něco si tak moc dlouho přejete. Letos js

 Nejsem perfektní a mám svoje chyby, tak jako každý člověk. Jak se říká nikdo není dokonalý, Mám svoje chyby nemám perfektní postavu, ani vlasy, a ani zuby ale jsem taková jaká jsem a snažím se tak přijímat  A proto se mějme rádi takový jaký jsme, a nenechme se ovlivňovat ostatními lidmi a nevšímejte si jejich připomínek. Nikdo nemá právo vám říkat jak máte vypadat. Je to jen na vás jak se přijmete a jaký chcete být. Milujte se a pracujte na sobě.! 

  Všechno se to sesypalo jako, domeček z karet... z ničeho nic prostě, bum bác a bylo, to. Doteď nechápu co se stalo, je to pryč chápete to? prostě, je to fuč z ničeho nic je konec. Myslela jsem si že, tohle bude aspoň už něco víc a že, to vydrží ale, do háje zase jsem byla tak naivní a tak pitomá, a nechala se zase oblbnout a zmást. A zase jsem se akorát debilně zamilovala a zase jenom já a byla, jsem oslepená a neviděla to... proč.? co sakra dělám špatně.? já už fakt nevím co je špatně. Je mi s toho akorát zle, kdyby to aspoň nebylo tak ošklivý. Ale on se zachoval opravdu ošklivě a tak uboze že, kdybych ho teď viděla nejradši bych mu nafackovala... Ještě jakým stylem to napsal a jak se ke mě nakonec zachoval že, jsem v životě nezažila takového ubohé ponížení jako od něho. Je mi s toho smutno ale zároveň jsem uvnitř tak naštvaná že, mám chuť řvát a všechno to vyřvat do světa.  Hromadí se ve mě všechen ten vztek, ty emoce a hněv. A nevím jak to ze sebe vypustit, skoro nespím a nedokážu