Milujisvujživot

  Omlouvám se za malé odmlčení, ale nějak jsem se k tomu nedostala, abych blog otevřela a začala psát. A proto taky dnešní článek mám pocit, že teď si tak nějak prochazím dost těžkých obdobím a neústále nějakými zkouškami. Ať už ve vztahu tak celkově ve všem samý stres a psychycký problémy furt něco řeším a nebo pláču a nevím, kde my pak hlava stojí. Ale tak někdy to prostě není růžový a i tyhle chvíle se odehrávají v našem životě bohůžel.. Já už jsem si ale myslela, že toho stresu a pláče bylo dost, ale evidětně jsem se pěkně mýlila je to tu zas.. Halo vesmíre.? slyšíš mě? nebylo toho už dost.? proč zase přišla ta těžká chvíle a další naše vztahová zkouška.? proč musím být neústále zkoušená, co vydržím.? Vesmíre já už nechci já se ho stejně nevzdám, ať už to bude jakoliv těžký tak to stejně překonáme společně, ale fajn chceš boj.? tak ho máš mít, mám být stále v boji a zvládnout další těžký měsíc bez něj fajn máš to mít. My to zvládneme, neboj se, jenom mi potom už slib, že už to poto

   Mužete mi někdo říct kam to tak utíká? Mužete mi někdo říct kam to tak uteklo? Já jsem zase o rok starší, co prosím.? : D 27 bylo moje štastní číslo... a teď se to zas vyměnilo 7 za 8 pfu... Ale jo, i když ta 27 nezačala úplně hezky hned v půlce dubna jsem si prožila svoje a měla dost kruté období, který, kdyby šlo vrátit, tak by to bylo hezké, ale pak se to tak nějak všechno obrátilo k lepšímu, dospěla jsem k tomu, že je čas si určit hranice a odpoutat se tak od některých lidí, co mě akorát tak tahali ke dnu odstěhovat, se zpátky k rodině, i když to úplně v plánu nebylo, ale naše rodiná situace to tak nějak vyžadovala, abychom se vzájemně podpořili. A víte co.? Rok 2022 a 27 bylo nakonec opravdu moje štastné číslo, psal se červen a mě v tomhle měsíci po té největší bolesti přišlo do života to největší štěstí taková ta moje podpora, co mě postupně uzdravuje a hodně mi pomáha být zas ta pozitivní a usměvavá holka a víte, co to je láska! Kluk, co mi přišel do cesty úplně random, nikdy

  Tak si tu popíšeme ještě víc o té manifestaci a uděláme si takové další pokračování. Zaměříme se na to, jak tedy manifestovat  Nejdůležitější je nejdřív vědět, co opravdu chceme, ať už je to cokoliv je důležitý mít přesný cíl a zaměřit se na to Co je váš cíl ? zkuste si položit pár otázek. Ať už je to cokoliv jedna věc je zásadní udělejte svůj záměr co nejkonkrétnější. Čím jasnější, tím a stručnější, tím líp. Účel je si jednoduše představit a uvědomit si, co skutečně chceme. jak manifestovat je to různé, zkuste si své cíli napsat na papír nebo si vytvořte nástěnku svých snu a dejte si jí někam, kde na ní uvidíte a představujte si každý den ten příběh, který chcete prožít. Mě tohle hodně pomohlo a podstatě díku tomu se mi to tak nějak krásně pomalu a postupně plní. Důležitý je i být otevřený všemu a šířit kolem sebe dobro.  Jaké jsou vaše sny.?  Kým chceme skutečně být? čeho chceme v životě dosáhnout Kdo skutečně jsi ? Po čem toužíš.? Co vám dělá radost ?

 Dneska si tu povíme, co je to manifestace už jste někdy o tomhle slyšeli.? Já tohle začala vnímat asi tak před rokem a vlastně jsem tomu moc nevěřila, ale potom se to začalo nějak dít a já začala věřit, že to vlastně tak nějak funguje a že ten vesmír je nějakým způsobem opravdu propojení. Pojďme si teď říct ta manifestace je. MANIFESTACE  Je to zákon přitažlivosti  Manifestace je o vytvoření vize budoucnosti, vložení energie a záměru do uskutečnění této vize a následného sladění tvých myšlenek, emocí a činů tak, aby se tvá vize mohla uskutečnit.    Manifestace znamená proměnit vše, co chceš cítit, získat a zažít, ve skutečnost prostřednictvím tvých myšlenek, činů, přesvědčení a emocí. Je to vlastně o tom že  dostáváme to na co se zaměřujeme a je potřeba mít pod kontrolou 3 základní aspekty života Myšlenky- to jak myslíme a jaké myšlenky setrvají v naši mysli, ovlivňuje kvalitu našeho života ve všech oblastech. To jaké myšlenky podporujeme a věnujeme jim pozornost je důležité pro vytvo

 Dost dlouho jsem se nechala ovládat a tak nějak si takzvaně nechala srát na hlavu. a vlastně až po nějakých 11 letech jsem otevřela oči a pochopila, že tohle přátelství sice bylo hezký, ale mělo to i tu špatnou stránku, kterou já jsem předtím neviděla, protože jsem byla zaslepená. I přesto, že mi lidi okolo říkalo, že to není správný to, jak se ke mě chová, a tak ale já je neposlouchala, protože já sama se bála a nedokázala jsem se tomu postavit a nechala ze sebou manipulovat. Postupem času jsem ale tomu začala věřit, že to už není tak hezký přátelství a že je čas se přestat bát a utéct tomu. Celý ty 2 roky to bylo tak nějak z kopce, a až teď, co jsem se odstěhovala tak mi to všechno došlo a já konečně otevřela oči a došlo mi, že se tomu musím postavit a udělat to, co jsem měla udělat už dávno, a to ukončit 11 let přátelství, který mi něco dalo ale dost mi toho i vzalo... Chtěla bych tímto poděkovat jedné osobě, která mi řekla ty slova, které mě vedli k tomu, abych ti oči otevřela a p

   Po všech tech špatných měsících začínám od znova z lepším štítem a úplně s novým začátkem. Začíná se mi i dařit a konečně nacházím aspoň trošku ten vnitřní klid v sobě dost jsem se uklidnila a začínám se i zase otvírat světu a novým věcem. Jdu do sebe a zase hledám sama sebe a ano daří se mi. Mám teď asi všechno, co momentálně potřebuji. Přátele kolem sebe, kteří vydrželi se mnou a drželi se mnou i přes moje špatné období a drželi mě nad vodou. Přišel i uzlíček štěstí, co mi hodně pomáhá, ale o tomhle někdy příště. Potom všem, co se odehrálo v mém životě a že to nebylo lehký a stále to pro mě je dost těžký, ale musím se posunout dál a naučit se s tím prostě bojovat. Ta bolest ve mě stále je a myslím si, že bude dlouho, páč ta nikdy nezmizí. Ale teď začíná nová etapa mého života jedu od znova a úplně jinak a líp, abych se uklidnila a bylo mi dobře. Jsem připravená a otevřená novým věcem a že hezky všechno hezky zapadá momentálně a já to, začínám tak nějak všechno chápat tak Pojď můj